Novinky

K 1. dubnu 2019 vstoupil v účinnost zákon č. 5/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti. Novela je reakcí zákonodárců na nekalé jednání některých směnáren, kterého se dopouštěly zejména v turisticky exponovaném centru Prahy. Co vedlo ke vzniku této novely a co konkrétního novela přináší? Budou tato nová opatření dostačující? A co na ně říká známý bojovník s nepoctivými směnárnami Janek Rubeš? To vše se pokusíme zodpovědět.

Dne 7. února 2019 byla pod č. 32/2019 ve Sbírce zákonů vyhlášena novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“), a některých dalších zákonů. Novelizačním právním předpisem byla zrušena tzv. karenční doba, po kterou se v případě dočasné pracovní neschopnosti neposkytuje zaměstnanci nebo osobě ve služebním poměru náhrada mzdy a platu, případně odměny.

Není překvapením, že moderní technologie jsou a vždy budou o krok napřed oproti platné právní úpravě. Odpovídající právní regulace je však nezbytným předpokladem pro využití technologického potenciálu v praxi.

Esenciálním zájmem třetích osob při jednání s obchodní korporací, zejména v situacích, kdy s ní vstupují do závazkových vztahů, je, aby byla vůle obchodní korporace projevena řádně a v souladu se zákonem. Obecně platí, že statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby.

První z otázek řešených v případě rozchodu či rozvodu rodičů je úprava budoucí péče o dítě, respektive úprava styku nepečujícího rodiče s dítětem. Občanský zákoník přitom poskytuje pouze základní mantinely pro volbu konkrétního modelu a přesnou odpověď přináší až konkrétní poměry v rodině.

Situace na trhu práce je v Praze oproti většině míst v České republice značně odlišná, alespoň jde-li o množství pracovních příležitostí a mzdové podmínky. Zdá se tak logické, že zaměstnavatel nabízí uchazeči o práci v Ústí nad Labem nižší odměnu než jeho pražskému kolegovi. Je však takový tržní přístup v souladu se zákonem?

Navzdory náboženskému podtextu titulku je tento článek určen i neoblomným ateistům a všem lidem, kteří dobrovolně zanechávají svou datovou stopu v atmosféře online prostředí.

Činnost realitních zprostředkovatelů je pro realitní trh typická a pro mnohé jeho účastníky nepostradatelná. Vzhledem k rozsáhlé a poměrně konstantní judikatuře, která se zprostředkování realitních transakcí věnuje, by se dalo předpokládat, že jsou si realitní zprostředkovatelé vědomi všech právních aspektů své činnosti. Praxe však ukazuje, že tomu tak vždy není.

Druhá část příspěvku se zabývá zpracováním osobních údajů na základě souhlasu dotčené osoby, a to zejména jeho náležitosmi, postupem při jeho získávání a specifiky v rámci ochrany údajů zaměstnanců.

Téma tohto príspevku je bez akýchkoľvek pochybností aktuálnou témou, ktorá v súčasti rezonuje ako v odbornej tak aj tej menej odbornej verejnosti a to najmä z dôvodu prijatia Nariadenia Európskeho Parlamentu a Rady 2016/679 z 27. apríla 2016 o ochrane fyzických osôb pri spracúvaní osobných údajov a o voľnom pohybe takýchto údajov, ktorým sa zrušuje smernica 95/46/ES (ďalej ako „GDPR“).